Jdi na obsah Jdi na menu
 


Primabalerína Národního divadla Nikola Márová v titulní roli Labutího jezera ve Finské národní opeře

6. 11. 2010

První sólisté baletu Národního divadla Nikola Márová a Michal Štípa excelovali 13. a 16. října ve Finské národní opeře, kde se představili v hlavních rolích klenotu klasického baletu Labutí jezero. Hostování již podruhé nabídl naší primabaleríně ředitel Finského národního baletu Kenneth Greve po jejím velkém úspěchu na této scéně před rokem. Letos pozval do Helsinek také jejího tanečního partnera Michala Štípu.pas-de-deux-odetty-s-princem.jpg

Naši umělci začali intenzivně zkoušet hned po příjezdu do Finska, protože je čekalo první Labutí jezero již za dva dny a času nebylo nazbyt. „Přiletěli jsme v pondělí večer, rovnou jsme šli trénovat na sál s baletní mistryní Ingrid Němečkovou. Další den byla projížděčka celého baletu s Kennethem Grevem a ve středu jsme měli představení,“ řekla Nikola Márová.

Tanečníci byli nadšení skvělým zázemím v divadle, kde se nacházely nejen nové prostorné sály, ale i výborná kantýna, posilovna a rehabilitační centrum. „Měli jsme si tam možnost vyzkoušet různá masážní křesla a přístroje, po zkoušce to byla úžasná relaxace. V divadle bylo i krejčovství s neuvěřitelně rychlým servisem, kostýmy jsme vždy našli skvěle připravené a vyčištěné v naší šatně,“ vypráví Michal Štípa a Nikola Márová pokračuje. „Všichni členové souboru byli velmi přátelští. Měla jsem radost, že Rothbarta tančil stejně jako loni sólista Wilfried Jacobs, který je milý a především spolehlivý. Přestože měl zraněnou ruku, všechny zvedačky zvládl bez problémů.“odetta.jpg

Představení Labutího jezera se uskutečnila v hlavním sále Opery s kapacitou pro 1350 diváků a byla do posledního místa vyprodaná. Přestože jeviště bylo pro naše tanečníky nezvykle veliké (500 m2), vystupovalo se jim na něm výborně. „Myslela jsem, že po tak náročném představení na ohromné scéně budeme unavení, ale adrenalin zapůsobil a po skončení jsme se cítili dobře a plní energie,“ svěřila se Nikola. „Zvláštní také bylo, že na sálech byl baletizol kluzký, ale na jevišti naopak dost drhnul. Zjistil jsem to až před začátkem vystoupení, protože jsme neměli žádnou jevištní zkoušku,“ řekl Michal Štípa, „Musel jsem se proto při piruetách více odrážet a také do zvedaček jsem dával větší „fort“. Nepříjemná byla ostrá světla, hlavně v prvním jednání, kdy mě oslňovala tak, že jsem skoro nic neviděl. Pak už to bylo lepší a zvykl jsem si,“ doplnil první sólista. Tanečníci ocenili vysokou kvalitu orchestru a výtečného dirigenta, který je celý večer bedlivě sledoval a tempo uzpůsoboval přesně jejich potřebám. pas-de-deux-odetty-a-siegfrieda.jpg

Oba baletní večery dopadly naprosto skvěle. Přestože finské publikum je známé svou chladností, odvděčilo se našim umělcům nečekaně velkým potleskem. „Část hlediště stála, na závěr publikum volalo bravo a dokonce nadšeně křičelo,“ shodují se tanečníci, „Škoda jen, že je v divadle zákaz dávat umělcům na jevišti kytice. Dostali jsme opravdu krásné pugéty od Kennetha Greveho, ale místo na scénu nám je poslali do šatny.“ Největší odměnou pro Nikolu Márovou a Michala Štípu byla osobní pochvala od šéfa baletu Greveho. „Byla to velká vzpruha a moc nás potěšilo, že nás pochválil před celým souborem. Jako poděkování nás pozval na večeři do místní vyhlášené restaurace, kde výborně vařili a příjemně jsme tak zakončili naše hostování v Helsinkách,“ uzavírají první sólisté.

 

Lenka Trubačová

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA