Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nikola Márová – milovnice zvířat

24. 3. 2008

Obrazek

Článek vyšel v deníku Právo: autorizováno v září 2005, datum vydání 18.10.2005

Mezi českými pejskaři roste obliba malých psích plemen neobvyklého vzhledu, mezi které patří i francouzský buldoček ze skupiny společenských a doprovodních psů. Kouzlu této zvláštní rasy podlehla i sólistka baletu Národního divadla Nikola Márová, která si štěňátko buldočka vybrala před dvěma lety k narozeninám. Její Oliver je sice pes bez průkazu původu, ale má všechny správné vlastnosti svého druhu.

„Je hlavně nesmírně společenský. Když máme v baletu málo zkoušek, beru ho někdy s sebou a to se mu moc líbí. S každým se zná, s každým si hraje a všichni ho mají rádi. Je to dočista divadelní pes, a čím víc lidí má kolem sebe, tím je spokojenější. Jen má trochu zlozvyk, že kolegům kouše boty a taneční špičky,“ představuje pražská baletka svého čtyřnohého společníka. Ke zvířatům prý měla blízko už od dětství. Zatím vystřídala křečka, andulku, suchozemskou želvu, zakrslé králíky, boxera i dva čistokrevné britské modré kocoury. „Když jsem byla malá a nějaké zvíře jsem si pořídila, tak se o ně nakonec doma starali rodiče,“ přiznává, „Svého pejska se ale snažím nezanedbávat.“

Nikola vystupuje téměř ve všech představeních, tančí například Odettu a Odilii v Labutím jezeře nebo Giselle ve stejnojmenném baletu. Většinou je tudíž celý den na zkouškách, takže se svému domácímu miláčkovi nemůže věnovat na plný úvazek. „První rok jsem se snažila ho mít jen pro sebe, ale to by musel být skoro pořád doma sám. A na dlouhé procházky s ním jsem už začala být unavená. Teď mi ho hlídají hlavně rodiče, kteří mají na kraji Prahy domek s velkou zahradou, kde je to pro něj ideální. Ale hlava smečky jsem pro něj pořád já. Jsem s ním o víkendech a beru si ho k sobě, když nemám tolik práce,“ vypráví.

 

Nenáročný společník

Buldočkové jsou pověstní svou přívětivou povahou, stále dobrou náladou a smyslem pro humor. Jsou přizpůsobiví, snášejí dobře ostatní psy i děti a patří zároveň i mezi hlídače. Velkou předností tohoto plemene je, že většina z jeho příslušníků neštěká. „Oliver je v tomhle výjimka. Chtěla jsem si pořídit právě psa, který by neštěkal, ale jen jsem si ho jako štěňátko přinesla domů, už s tím začal. Byla jsem trochu v šoku. Přitom mi původní majitelé tvrdili, že jeho táta za celý život ještě ani jednou nezaštěkal,“ svěřuje se jeho panička.

Buldočci jsou nenároční. Nepotřebují ani speciální péči o srst nebo zvláštní výcvik. Přesto domácí výchova vyžaduje jako u všech psů důslednost. „Je hrozně tvrdohlavý. Podařilo se mi ho naučit jen povely „sedni“ a „k noze“, jinak si vychoval spíš on mne, než já jeho,“ říká Nikola o pejskovi, který je vybavený vpravdě buldočí povahou, „Samozřejmě že už od prvního dne, co ho mám, spí v posteli. Jenomže strašně chrápe.“

„Když jezdíme na houby, bereme Olivera s sebou, to se pak pouští daleko z dohledu a běhá po lese. Letos jsme ho vzali na pár dní i do Krkonoš a zvládl s námi všechny túry,“ pochvaluje si Nikola jeho dobrou kondici. I když má buldoček přírodu velmi rád, v žádném případě se nehodí k trvalému pobytu venku. Je náchylný k nachlazení a nesnáší i klimatizaci.

Pes Nikoly Márové se ale nastuzení bát nemusí, protože má na zimu ušitý teplý kabátek i pláštěnku. I jinak si žije jako malý princ. Podmanil si celou domácnost i baletní zkušebny. „Je to ten nejhodnější pejsek na světě. Už si ani nedovedu představit, že bych ho neměla,“ vyznává se baletka ze své psí lásky.

Lucie Kocourková (kráceno)
Pozn.: Článek vyšel v rubrice „Zoo doma“, není tudíž primárně věnovaný baletu, ale psí rase.



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA